Zdravím vás přátelé,
položila jsem si kdysi otázku: „Proč někteří lidé jsou známější než jiní, přestože jejich profese či obor je stejný.“ Mám na mysli například, proč jedni lektoři mají více účastníků než jiní, přestože obsahově přednášejí o tomtéž tématu. Sledovala jsem takto pár profesionálů a známých osobností, jak se projevují, jak se propagují atd., a zjistila jsem, že ve velké míře se opravdu obsah jejich sdělení neliší od méně známých „kolegů“. Neříkají či nepíší nic „moudřejšího“, není to o tom, že by někdo věděl více a někdo méně. V čem je tedy rozdíl? Jedni jsou více vidět než druzí. Jsou více v rozhovorech, mailech, videích, na internetu, v televizi apod. Rozdíl je ve formě a v podání, ne v obsahu. Čili pro lidi není až tak důležité to, co je řečeno (neříkám, že vůbec, ale je to méně důležité), než jak je to řečeno a zda je toto podání „vidět“. V tu chvíli vlastně často ani není důležité, jaké a kolik mají zkušeností.
V tom mi to došlo. Jaký smyslový orgán naše dnešní společnost používá primárně a v největším rozsahu? Největším procentem reagujeme nejprve ZRAKEM a dáváme mu největší „váhu“, takže to co JE vidět, to JE, to EXISTUJE. Velký počet lidí to, co nevidí, považuje za neexistující. Dále se velmi často rozhodujeme podle ROZUMU a racionálních důvodů, kterými posuzujeme formu sdělení. K tomu přidejme „zásah“ do toho, co lidé „nutně chtějí a potřebují“. Nevidouce však, že to je ale něco, co jsme si od ostatních „natáhli“ a jen jsme mnohdy mylně uvěřili, že to „musíme mít“.
Až poté používáme sluch a další smysly. A úplně v pozadí je vnímání pravých pocitů a energií daných informací. Neříkám to proto, že chci hodnotit, co je špatně a co správně. Dle mého názoru a vnímání bych to spíše popsala jako NEROVNOVÁŽNÉ využití toho, co všichni potencionálně vlastníme. Všichni máme všechny smysly, všichni máme rozum i intuici. Podle individuálního nastavení jedince můžeme mít poměrové rozložení jiné, tzn. každý má jiný smysl jako dominantní, podle jiné roviny se orientuje, rozhoduje apod. Tak či onak máme k dispozici vše a ideální stav je si to uvědomit a využívat vyváženě.
Jak na to?
Zkuste si někdy to, co se vám líbí „na pohled“ projít vlastním „skenerem“ ostatních smyslů a pocitů. Zkuste si vnímat nejen to, jak je kdo oblečený, jak se prezentuje, jakou zvolil pro své sdělení formu. Pozorujte, co při jeho sdělení cítíte, nakolik souzníte vnitřně s předávanými informacemi, jak vnímáte obsah toho, CO vám tím chce říct, nejen JAK vám to říká. Sledujte záměr nejen způsob. Poslouchejte obsah řečeného, nejen slova, kterými to říká. Sledujte smysluplnost a svou přirozenou vnitřní pravdu (intuici), co vám říká. Neplatí, že když to řekl někdo známý, tak to musí být pravda. Vnímejte jej také jako člověka, nezávisle na jeho roli, profesi nebo poměrech…
Je možno i v „naučeném myšlení“ nalézt vlastní filtr a schopnost rozhodnutí se sám dle svého přirozeného nastavení a širokého potenciálu, který každý máme? Je možno nalézt rovnováhu mezi vnímáním formy a obsahu, mezi rozumem a pocity, mezi jednotlivými smysly? Zkuste to a odpovězte si sami …
Přeji kouzelné poznávání.
Lucie 🦋
