být člověkem

Kdysi jsem měla kratičký a velmi zajímavý sen. Zdálo se mi, že jdu do kostela. Prošla jsem pomalu uličkou až skoro k oltáři, kde stál farář (byl docela mladý). Ukázal směrem na kazatelnu, vyšla jsem po schůdkách nahoru a láskyplným hlasem jsem pronesla: „NEBOJME SE BÝT ČLOVĚKEM…“ Sen skončil, ale i po vzbuzení dál „naskakovaly“ myšlenky, …